Skautský 1.oddíl ve Varnsdorfu

24.-26. září 2010

- Tak tenhle víkend jsme vymysleli následující akci :-)

ExavíkEND (exa- je předpona ve fyzice a je to mnohem víc než Mega Giga i Tera dohromady)

zatím jsme vymysleli toto:

Pátek 24.9.- sraz v 18:00 u kluboven. BOWLING se přesunul na sobotu tak bychom mohli jít na akci, kterou

pořádá No Comennt (noční akce!!!)

- přespání v klubovnách

Sobota 25.9.- Výprava (asi na kešky za Jedlovou)

někdy kolem 19:00- BOWLING

- přespání v klubovnách (asi nějaká night party ;-)

- V 18:00 u kluboven. Od 19:00 je bowling

- ~~Kino, Kájínek~~- nakonec to nevyjde, ale ta možnost zlevněnejch filmů bude někdy v říjnu, tak to by jsme mohli jít později

Neděle- ?

Pondělí- ?

Úterý- ?

Ještě se uvidí jak se domluví ten bowling atd. takže se s tim asi bude ještě hýbat.

Jakýkoliv další nápady dejte buď sem do vzkazů, nebo Motovi, Danovi... komukoliv

Musíme počítat, na ten bowling minimálně 70,- (podle toho kolik nás bude) ale lepší bude když každej dáme 100,- do placu a nějak se to zařídí.

Hlavně pište připomínky, názory atd. protože v tom jedem všichni ;-)

Zdar

5. červen 2010

Dnes počasí přálo a tak se v podstatě celá schůzka konala venku. Nejprve se zařídilo pár věcí okolo tábora (Tee- Pee, rozdělení práce), ale pak už jsme si jen hráli a hráli :-)

Oprášili jsme pár starých her jako "pašovanou", "emigraci", "nadzvedávanou", "koryto" (docela brutální hra :-D) . A pustili jsme se i do věcí které už se opravdu dlouho nedělaly.

Nejprve jsme se pokusili udělat lidskou pyramidu, bohužel třetí patro se nám nepovedlo (ale máme fotky). Pak se někteří z nás pustili do fyzicky náročnějšího "kotoulu ve dvou" a nakonec se nám povedla docela pěkná "housenka".

Prostě zábava jak má být. ;-)

-Přespávání

Když jsme odcházeli ze schůzky:

Mot: "Zítra bych šel někam na výlet, je fakt pěkně!"

Pigi: "Jo to je pravda, já chtěl jít dneska někam na noc, do přírody."

Mot: "Ok, tak já napíšu klukům a v sedum u tebe."

Takhle to v podstatě vážně probíhalo. Plán byl jasný, vyrazit k pramenům Křinice a někde poblíž přespat.

Sraz byl teda v sedum u Pigiho, ale moc se nás nesešlo. Akoj měl problém doma kvůli rovnátkám, Klapka napsal pouhé: "Nejdu." a Buč s Hanzem byli někde mimo město.

Tak jsme byli čtyři: Pgi, Mot, Dan, Sos- ideální počet.

Se západem slunce jsme vyrazili přes Hraniční les a Studánku k pramenům. Cesta probíhala v pohodě, baťohy byli podstatně lehčí, než na cestě z NB a počasí bylo úchvatný!

U Pramenů jsme pohotově objevili kešku.

A začli útočit komáři! Opravdu strašný! S tím jsme se ale smířili a vydali se hledat nějaké místo na přespání. Po zavrhnutí pár plácků jsme našli jeden ideální. Bez komárů! Hned jsme rozdělali oheň a stan. No tedy stan. Přišli jsme na skvělý způsob stanování (inspirovali jsme se spolunochsledy z Milštejna), stačí jedna lehká plachta roztáhnutá mezi stromy a pár celt na zem. Pro pět lidí ideální!

Dan přinesl marschmeloo a tak večer probíhal u ohně s ohpěkáním všeho co opéci šlo. Hlavně marschmeloo je suprový.

Noc jsme přežili a ráno se vydali zpět.

Cestu jsme šli stejnou jako přibližně před rokem, s velikonočním průvodem. Je to prokletá cesta! Nejenom, že jsme se po kotníky bořili do bláta, ale jako před rokem jsme ztratili nejdůležitější nástroj pro přežití. Nůž! Ale vše dopadlo dobře, minulý rok Pigi ztatil nůz stejné značky jako nyní SoS. Ten ho ale naštěstía našel (respektive Pigi mu ho našel) a tak se historie neopakovala ;-)

Jinak jsme došli v pořádku, sice unavení, špinaví a poďobaní, ale zdraví a šťastní!

Sledujte fotogalerii!

21.22. květen 2010

Tak dnes, po minulém odkladu, jsme se v 11:45 na vlakovém nádraží sešli v sestavě: Mot, Dan, Buč, Akoj, Klapka, Kuba, Patrik, abychom se vydali na naší dlouhou pouť z Nového Boru až domů.

Cesta do Boru je v pohodě, sice musíme dvakrát přestupovat, ale to už k vlaku patří.

13:00- Dorážíme do Boru a hned se vydáváme na první kešku, neboť kolem toho se bude naše trasa většinou točit. Však bohužel... Po důkladném překopání předzahrádky kostela nenacházíme zhola nic. Kešku někdo ukradl!!! Je škoda, že se tohle děje :-(

Po prvním neúspěchu to ale nevzdáváme a bez zbytečného ztrácení času se vydáváme z Nového Boru směrem na Cvikov. Cesta je příjemná, všude les a schůdné cesty, ale to počasí... To si s námi opravdu hraje! Člověk se potí v bundě a jen co jí sundá, slunce zmizí a přijde přeháňka... Ale což ;-)...

Po několika kilometrech přicházíme ke krásnému sklanímu útvaru, Havraní skále. Vydáváme se tam, jak jinak, pro kešku. Tahle kešku je naše neoficiálně 50. (neboť tu na Klíči nemáme lognutou) a navíc je vytvořená člověkem, jehož nebýt tak o geocachingu ještě dlouho nevíme. Díky Vojto!

Kešku jsme našli, vyblbli se na skále a tak vyrážíme dál na cestu. Cestu nám určují kešky, takže po pár dalších kilometrech nacházíme určené místo, kde se nacházejí souřadnice na kešku (tzv. Multi-keška). Ale cesta k souřadnicím vedla přes prudký svah a tak nejslabší část našeho oddílu zůstává dole (konkrétně DAN a BUČ :-D... ne nebyla to tak úplně jejich vina). Souřadnice nás posílají neznámo kam a tak se náš oddíl na chvilku rozděluje. Ale když nacházíme kešku (oficiálně půljubilejní) o kilometr dále, vracíme se a doháníme kluky před Cvikovem.

Zde si dáváme delší pauzu, cestou díky Danovo bezplatném telefoním propojení s tatínkem, posloucháme celý hokejový zápas Česko vs. Švédi. ;-) Vítěztví řádně slavíme!

Zde se k nám připojuje Pigi a tak nakupujeme suroviny a razíme dál, zase o kousek blíže domovu.

Další keška byla pěkná, byla na Cvikovském křížovém vrchu. Nebyla pro nás problémem a tak je naše skoré už na 51! Už je něco kolem 16:00 a cíl naší dnešní cesty je ještě daleko. Pokračujeme několik kilometrů, přes obec Trávníky, na další malebná skaliska, cestou sbíráme další kešku na jedné pěkné vyhlídce. Když přicházíme na Křížovou věž, zjišťujeme, že naše vyhlídnutá keš nepujde jen tak zdolat. Je totiž ve skále, 4m nad zemí! Bez dostatečného vybavení jsme nuceni místo opustit bez kešky, přestože jsme jí měli téměř na dosah ruky.

Už se blíží večer a tak jsme rádi, že dorážíme na naše dnešní nocležiště. Hrad Milštejn.

Samozřejmě první co je, tak nacházíme kešku a pak už hledáme přívětivé místo na stanování. Po zjištění meteorologické situace se rozhodujeme nestavět stan (pouze Dan, Buč a Klapka si zajistili bydlení) ostatní se spokojili s celtou a zemí.

Rozděláváme oheň a občerstvujeme se... Znovu zkoušíme entomofágii, ale je dost tma a tak to není úplně ono. Večer kolem 23:00 uleháme.

V 1:00 přichází přeháňka a tak Mot staví stan a samozřejmě jak ho dostaví, přestává pršet!

Když ale ulehá slyší nějaký lomoz za skálou a tak budí Pigiho a spolu zjišťují, že se někdo utábořil několik set metrů od nás. Jsou docela hluční a tak chvilku držíme hlídku, ale když lomoz přestal, konečně uléháme.

Mot s Patrikem využívají nouzově postavený stan a všichni zase usínají.

Budí nás liják! Nouzový stan podlehl dešti a slouží jenom jako chabá ochrana před deštěm :-D

Ale k ránu přestává, tak snídáme a trošku mrzutí vyrážíme domů. Ještě lovíme kešku kousek od tábora a pak vyrážíme k vodní nádrži Naděje.

Pěkné místo. Trošku si zacházíme a vydáváme se k Ledové jeskyni. Zacházka byla asi kilometrová, ale stálo to zato... Ledová jeskyně byla totiž opravdu ledová... Na dně byla námraza! Paráda!

Teď už je to domů co by kamenem dohodil. Přes Horní Světlou, zastávka na jídlo v Chatě Luž a pak přes SRN domů. Dohromady něco kolem 33 Km se 7 keškami.

Naše nohy nás možná proklínají, ale takhle vypadá pořádná skautská akce! Snad jich bude víc! ;-)

16. květen 2010

Včera nám zase pan Panák nabídnul místa v tradičním výletu do Terezína k uctění památek. Nejspíš kvůli tomu, že se vyjíždělo už v 7:00 a byl potřeba řádně upravený kroj, byla naše účast malá. Mot, Dan, Buč (kvalitní pevné jádro oddílu! ;-)).

Po příjezdu do Terezína jsme dostali dvouhodinové volno před zahájením hlavního ceremoniálu. To jsme využili k průzkumu okolí a hledání nějakých skautských sester k navazování mezistřediskové komunikace ;-) (ale nic moc :-D)

Od 11:00 začal hlavní ceremoniál. Účastnilo se ho mnoho známých tváří (Jan Fischer, Karel Schwarzenberg, Přemysl Sobotka), podpis do kroniky jsme sice nezískali ale!:

- když se podívate na toto video: tn.nova.cz/zpravy/regionalni/terezinska-tryzna-pripomene-hruzy-2-svetove-valky.html můžete (někde kolem 40. vteřiny) SPATŘIT NÁS V CELÉ NAŠÍ KRÁSE, hned za panem Fischerem!!!!

Toto video běželo dnes na Nově a myslím, že bedlivý divák si mohl všimnout jedničky na našem kroji. Takže první oddíl už je celorepublikově známý!!! :D

Pak nám dokonce klub Pohraničářů se kterým jsme jeli, koupil Hamburgery a tak jsme byli s akcí storpocentně spokojení! Sledujte fotogalerii!

15. květen 2010

Dnes, po odložení dvoudenky, se konala tradiční schůzka v klubovnách. Účast byla veliká, 10!. Hlavním tématem byl tábor (počet účastníků, věci na zařízení...). To nám však zabralo chvilku a tak jsme si zahráli pár tradičních her. Nadzvedávanou, balancovanou, na vira, fotbálek s tenisákem, signalizaci a nově i skautskovědomostní kvíz. Ten se nevyvedl všem... Je potřeba trénovat! Protože bodíky se neposbíraj sami ;-)

Takže dnes byla schůzka příjemná a byla důkazem, že hlavní věcí je účast!

;-)

1. květen 2010

Dnes (na svátek práce) se konal tradiční Střediskový den. Jako každý rok ve formě závodů, ale dnes pod vedením 1. oddílu! I když na minulé organizační schůzce nebyla účast příliš velká, dnes byla (alespoň u prvního oddílu) více než stroprocentní, neboť naši partu doplnili dva nováčci (zatím na zkoušku, ale snad vydrží) ;-). Oba Patrikové (II. a III.), Patrik I. dnes chyběl. :-)

Počasí navzdory meteorologům vydrželo a přestože slunce přímo nežhnulo, bylo přijemně a hlavně nepršelo.

Po střediskovém nástupu (prvním za několik let) jsme se jako rozhodčí odešli připravit na svá stanoviště a zbytek se rozdělil do dvoučlenných skupin.

Disciplíny byly následující:

1. Kimova hra se státními a skautskými znaky (Akoj+ Patrik)

2. Házení tenisáků na cíl (Hanz, Tarzan)

3. Morseovka (Buč)

4. Dendrologie (Klapka)

5. Uhádnutí osobností (formou ANO-NE) (Kuba+ Patrik)

6. Obcházení rybníka se svázanými nohami (Dan)

7. Oheň + entomofágie :-D (Mot)

8. Zdravověda (Pigi)

Vše proběhlo v pořádku a ve zdraví a tak všichni účastníci (a rozhodčí) dostali bombóny :-D a první dvě skupiny (Pelé a Hynek; Šikula a Sněhurka) dostali navíc krásné míče s krásnými a barevnými potisky

Tak doufáme, že se akce libila i ostatním a že se příští rok neporuší tradice a závody budou zas... třeba o něco zajímavější

24. duben 2010

Dneska byla schůzka ve znamení Střediskového dne, který probíhal následující výkend a byl potřeba naplánovat. Takže po ustanovení základních údajů (čas, místo) jsme si vymysleli a rozdali disciplíny, sepsali co bude potřeba a následně vyrazili do terénu (Špičák) a celou trasu prošli.

Takže pouze organizační schůzka

9.- 11. duben 2010

Roverský gulášek. Tradiční středisková akce, které jsme se já (Mot), Dan a Buč letos účastnili. Lze dodat snad jen to, že jako první oddíl jsme vyhráli vše co se dalo. :-D

Páteční večer byl pojat jako výstup na Špičák a hledání v ruinách bývalé restaurace pamětní kroniky se záznamy z posledních let, kterou našel Dan...:)

V sobotu pak začal hlavní úkol. Výprava na Koňský vrch (nad Svorem) a po skupinách vaření guláše. Potom cesta zpět, při které se vystřídali snad všechny druhy srážek: déšť, kroupy, sníh!.... Večer byl pak pro nás uspořádán Country bál, kde se tančilo (povinně) a vyhlašovali se výsledky. Ze čtyř skupin byla první Danova, potom Bučova a pak Motova (přesto že jejich guláš byl nejlepší!!!) :-D

Nakonec ještě Mot a Beruška ze Šluknova vyhráli country-bálskou miss.

:-)

13. únor 2010

Tak dnes konečně keramika... Zatím jenom první část, kdy jsme si vše jenom vyzkoušeli, abychom pak nezmatkovali až budeme "nastro" v Rumburku.

I přesto, že účast nevelká (Mot, Buč, Hanz, Balů, Dan, Kobra, Tarzan) a že to zpočátku nevypadalo nikterak zábavně, tak zábava byla.

Každý jsme si pořádně rozhnětli hlínu a přemýšleli co z ní vyrobit. Vetšinou šlo o zástupce ze živočišné říše, medvěd/pes, ježek, tučnák, šnek...

Sranda byla když jsme balůovo šneka schovali a místo něho na stůl dali jenom hliněnou placku. Když Balů uviděl místo šneka placku a když jsme to svedli na Dana, vyžádal si Balů odvetu a s myšlenkou Oko za oko,... rozplác Danovoa panďuláka... Když jsme mu šneka vrátili, tak mu jako omluvu vyrobil překrásnou kobru... :-D

Příště tedy nejspíš pojedem do Rumburka na hrnčířský kruh a k peci... Nojo člověk by se tam jinak asi nedostal ;-)

30. leden 2010

Tak akce s keramikou byla zase přesunuta a zase z důvodu příznivých zimních podmínek, neboť dnes se šlo BRUSLIT!

Sraz byl posunut na pátou večerní hodinu, což byl rozumný nápad. Přesto byla účast slabá. Objevují se zprávy, že dlouho nezvěstný bratr Pů přestane chodit z neurčitých důvodů a bratr Mať z důvodů finančních a časových. Snad se oba umoudří ;-)

Akoj prý zapomněl!!! Hanz neměl brusle, ale stejně přišel (tak to má být!), Mlk se neozval, Bobr je nemocen a Harry už se taky dlouho neukázal. A vlastně ještě Balů, ten na bruslích asi nikdy nestál a tak se asi stydí ;-)

Tuto slabou účast však duchapřítomně vyřešil Pigy, když na stadion pozval posilu. Šlo o Moniku, Aničku, Vali a Aničku (14-15).... čímž jsme jen politovali ty co nepřišli a šli si užívat ;-)

Schůzka se bohužel neobešla bez zranění. K nějakým těm modřinám a naraženým pozadím se přidal Danův prst, jež se Tarzan nejspíš rozhodl amputovat a rázně ho přejel bruslí... Au! Zranění sice povrchové ale krve jak z vola (doslova jak z vola) :-D

Po dvou hodinách, kdy jsme si zahráli na babu i na mrazíka, jsme se chtě nechtě rozloučili s děvčaty, s příslibem nějaké další společné schůzky, a vydali jsme se domů...

16. leden 2010

Naše první akce v roce 2010. Nejprve měla být sice výroba keramiky v rumburské umělecké škole, ale díky příznivým (sněhovým) podmínkám byla akce přesunuta na dobu neurčitou.

Dnes nebyli sice všichni, ale i tak nás bylo akorád na zahájení naší akce.

Program dnešní schůzku se vymýšlel za pochodu, ale základ byl dán (v emailu stálo:

sobotní akce - stavba hradu!!
sraz: 14:00, u kluboven
ssebou: cokoliv co se hodi (lopata, treba:P ), 600kc na novou registraci)

Náš původní plán postavit si monumentální stavbu ze sněhu a ledu se zvrtnul v nelítostnou bitvu! Doslova třetí světová válka!

Poté co většina zaplatila tu lichvářskou sumu 600,- sme začli jednat... lopaty do rukou, rozdělit na svě skupiny a už jsme si stavěli hradby bezpečnější a pevnější, než sudetské bunkry! (Viz. foto)

A pak začla vřava koule lítaly vzduchem, mrtví se plazili pryč aby nepřekáželi a sníh sme měli opravdu všude.

Po dvou kolech (vyhráli dvakrát Mot, Dan, Akoj, plus druhé kolo Bobr), jsme na protivníkovy bunkry vypustili atomové bomby (sebe) a nedobytné stavby byly dobity (schválně jsem napsal měkké "i" jako např. bít do hlavy).

Pa už jenom nástup, dohodnutí na další akci (bude zajímavá, tak hodně navštěvujte náš web! :-D)a hurá domů usušit a dát si koupel!

SNĚHU ZDAR!

26.- 28. prosinec 2009

Kolem dvanácté hodiny máme sraz na vlakovém nádraží. Ano, zde jsme odstartovali naší tradiční povánoční akci. Co nás asi letos čeká za dobrodružství? Přežijeme ve zdraví?

Starosti jdou zatím za hlavu. Všichni jsme připravení a natěšení, další tři dny můžeme hodit za hlavu všechny ty "civilizační choroby", jako stres, přetvářka a honba za penězi.

Tyto dny jsou totiž jen naše, naší sehrané a kamarádské party! :-)

Letos jsme oproti loňskému roku zvolili cestu vlakem až do Panského (budeme to mít blíž). A tak jedeme přímým vlakovým spojem s plnou výstrojí na zádech.

Přijíždíme, chata se vůbec nezměnila (i plakát na záchodě je na svém místě, ta paní prostě nestárne :-D)

Rychle vybalit a hlavně zatopit! Neboť v této divočině s názvem Wolf Hill jsou mrazy kruté a v chatě bývá větší zima než venku!.

Když jsou všechny úkoly zplněny a blíží se předvečerní program, nacházíme na dveřích zašifrovanou zprávu! Naštěstí byla šifrována jen v morzeovce (i tak nám dala zabrat). Dozvídáme se nevídané a neslýchané věci. Jakýsi "Duch Vánoc" nás chce obdarovat za naši celoroční píli a úsilí, ale samozřejmě to prý nebude zadarmo. Z dopisu se dozvídáme, že poklad najdeme na uvedených souřadnicích (poblíž chaty na Kamenném vrchu). Raději si to ale necháme na zítřek (ráno moudřejší večera). A tak se vrháme na hru připravenou Pigim a Kobrou. Po dlouhém hledání v jídelně postupně každá z družin nachází lístek se zprávou. "Dál hledejte ve studánce." (nebo tak nějak)

Aby to nebylo jednoduché u studánky nacházíme další lístek. "Rozdělejte oheň." A tak se nám postupně všem daří a úkol splňujeme v tomto pořadí: 1. Medvědi 2. Tygři 3. Jestřábi.

Večer další záhada. Při našem tradičním vyvolávání duchů voláme opět Ralfa. Říká, že mu můžeme pomoct, když budeme hledat jistou věc (nepamatuji si přesný název) v oblasti okolo Vlčí desky (cca 8km od chaty). Někdy tam musíme zajít ;-)

Pak už jsme šli ale spát, čeká nás perný den!

Ráno se probouzíme do neuvěřitelného smrádku (tedy aspoň v našem pokoji (Harry, Dan, Mlk, Hanz, Kobra, Mot, Pigi) :-D

K snídani polívka a pak vyrážíme za pokladem!

Cestu hledáme s Klapkovo úplně novou GPS (snad neskončíme v rybníce)!

Brzy přicházíme na místo určení. Vůbec nevíme co máme hledat! Po prohledání se ozve nejistota v zadané souřadnice a raději voláme ještě na štáb. Štáb praví (jestřábi), že máme blbě jednu cifru a náš poklad je tedy cca 500m dále. Důkaz, že chyba nebývá v technice!

Na místě druhého určení chvíli čekáme až se umoudří GPS a začínáme hledat. Za chvíli Pigi nachází zářivě oranžovo-modrou bednu. Zajímavé, že si jí nevšiml nikdo dříve. Na krabici je zámek! A dopis a... pinzeta?

Po neúspěchu s otevřením zámku pinzetou ve stylu "Simíra Gerchána" otvíráme dopis. "Duch Vánoc" v něm pěkně promlouvá ke každému z nás (zná nás jmény!) a přikládá několik matematických příkladů, k získání další souřadnice. Příklady jsou různorodé, ale společnými silami je zdoláváme a získáváme souřadnice asi 400m vzdálené studánky (vzdušnou čarou, skutečná cesta byla strastiplnější).

Přicházíme ke studánce. A uvnitř je ampulka s papírkem (zde se hodila ta pinzeta!), papírek jsme vytáhli a dostali další souřadnice a slovo "Bříza".

Na uvedených souřadnicích je krásná pískovcová skála a nahoře je opravdu bříza a pod ní.... KLÍČ!!!

Pomalu otvíráme bednu... nejprve vidíme další dopis s pěkným indiánským příslovím:

"Až bude pokácený poslední strom, až bude poslední řeka otrávená, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáme, že peníze se nedají jíst."

A také zprávu, že poklad je na dně každé věci (Stromu, BEDNY, člověka) a tak když vytahujeme z bedny prázdnou igelitku je nám vše jasné, buď je poklad jen ve stránce emocionální, nebo na nás někde čeká a indície bude na dně krabice. Tam opravdu nacházíme další dopis se zajímavou hudební šifrou (morzeovka zakódovaná v notách).

Luštíme že poklad je ve..... SPÍŽ!!!

Letíme proto rychlostí namydleného blesku k chatě, kde se všichni napjatě schromáždíme před spíží.

A.... NACHÁZÍME IGELITKU S DVĚMA DÁRKY PRO KAŽDÉHO Z NÁS!!!

Duch Vánoc se vyznamenal! Každý dostal památeční oddílové foto, "Geokačerský" náramek, metr, tyčinky a bublifuk. Posledně jmenovaný způsobil hotovou vřavu v jídelně! :-D

Odpoledne jsme se ještě, jako tradičně, vypravili na WOLF HILL. Letos tam ale nacházíme KEŠKU!!! Cenný nález.

Večer je však ta pravá zábava, přijel Balúuv kamarád a tak trvoříme hudební kvintet (Balů, Mot, "kamarád"- kytary; Akoj- ukulele; a Pigi- basa! Opravdu nádhera. Příští rok míříme na Eurosong!

Po přezpívání všech trempských písní je naplánovaná další akce. Akce, při které se bude plev dělit od zrna. Kde se ukáže kdo dokáže tvořit tvrdé a nezdolné jádro oddílu!

NOČNÍ POCHOD DO BRTNÍKŮ (za keškou samozřejmě)!

Vyrážíme kolem jedenácté večerní a kešku nacházíme něco po půlnoci. Další úlovek!

To už jsme ale nasmrt unaveni a tak jdeme spát.

Za několik málo bezesných okamžiků nás ale budí Balů. Musíme uklízet, autobus přijede co nevidět. Zamíst, sbalit, vyčistit kamna, vyhnat myši ze spíže a honem na autobus.

A v dalším momentu už se zase ocitáme v civilizaci. Jistě, pohodlí dnešního života je příjemné, ale je krásné moci strávít čas někde mimo to vše!

TAK ZAS ZA ROK VLČÍ HORO!!!!

ZDRAVÍ TĚ 1. ODDÍL!!

20. prosinec 2009

Naše poslední "klubovnová" akce tohohle roku! Dnes s názvem: "Vystřel si cokoliv z čehokoliv.", čili zacházení se zbraněmi a turnaj ve střelbě.

Náš arsenál obsahoval "skoro" čtyři zbraně. Téměř, neboť Danův "flusbrok" se nedá srovnávat ani se vzduchovkou! :-D (Promiň Dane ;-)

Měli jsme tedy k dispozici jednu standartní vzduchovku, jednu "zminimalizovanou" vzduchovku, a dva "flusbroky".

Po vyřízení administrativních věcí ohledně Vlčí hory (už se to blíží!), jsme si všichni dali zkušební střelbu na prázdnou čtvrtku. Popis naší střelnice raději nebudu rozvádět, ze dvou důvodů. Nejsem si jist, zda byla úplně zajištěna bezpečnost a z druhého ohledu, kluci ze "4." by to určitě neslyšeli rádi ;-)

Po zkušebních střelách jsme si rozebrali terče a začli tak říkajíc "na ostro". Soutěž byla napínavá, každý jsme měl 5 broků a na výběr z našeho arsenálu zbraní. Výsledky jsou níže, ale rovnou prozradím, že vyhrál Harry! Snad proto, že si jako zkušení olympijští střelci zakryl jedno oko (kulichem) pro přesnější ránu. Nebo spíše: Náhoda :-D

Nakonec dne se ještě Mot s Klapkou, lačni po "lovu", vydali hledat, aspoň do nejbližšího okolí. Mráz byl zničujíci, ale přesto se jim podařilo najít dva poklady. (Celkem už 10!)

Výsledky: Vezmeme to odzadu

Hanz - 0

Kobra - 2

Tarzan a Buč - 5

Pigi - 6

Bobr - 7

Mlk a Mot - 8

Akoj a Pú - 11

Klapka - 12

Balů - 13

Dan - 15

Harry - 16

Všem blahopřejeme k tomu, že nikdo nikomu nevystřelil oko a hlavně Hanzovi, který se zapsal

do skautské Guinessovi knihy.

6. prosinec 2009

Dneska jsme se já (Mot) a on (Honza Červinka) rozhodli zopakovat (nebo aspoň napodobit) historický výstup Reinholda Messnera a Petera Habelera ze dne 8. 5. 1978. Čili výstup na nejvyší osmitisícovku bez kyslíku! Důvod toho, že sme šli sami dva (tedy alpský styl) byl, že jsem tuhle akci svolával včera v 22:30...

V našem ztotožnění s hrdinskou dvojcí byl háček. Ať jsme hledali jak jsme hledali v blízkosti několika kilometrů od Varnsdorfu se nevztyčovala žádná osmitisícovka! Museli jsme tedy nasednout v 8:04 na vlak a s přestupem v rybništi vyrazit dál do Himalájí. Dál a dál, až na vzálenou zastávku "Jedlová".

Jak můžete vidět na fotkách (vdfskaut.rajce.idnes.cz/6.12.09-_Maly_stozec_659_m.n.m./ ) počasí bylo opravdu monzunové. Jemný sních také nechyběl. Tak jsme vyrazili ze základního tábora. Šli jsme alpský styl, čili start- cíl bez mezitáborů. Po několika (tuším dvou) kilometrech jsme dorazili na odbočku na Malý stožec 659 m.n.m.(=Qomolangma necelých 8 850 m.n.m.)

Vzduch řídnul, ale po kyslíkových lahvích jsme nešáhli. Zásoby jsme nechali na úpatí (pro pozdější návrat) a vydali se vstříc "Zóně smrti". Mráz a vítr byli neunosní (něměli jsme teploměr, ale určitě se to blížilo k -40°C a vítr určitě 200km/h). Cesta byla strmá a naledovatělá. Znáte to, monzunové období. Když jsme postupně zdolali několik převisů a ledových stěn, ocitli jsme se před poslední překážkou (Second step). Jak ale můžete vidět na fotkách, zdolali jsme ji! Dokázali jsme to!

Nahoře jsme se zapsali jako první oddíl varnsdorfských skautů, a zamířili jsme dolů. Cesta domů nám však přinesla snad více překážek než samotný výstup. Neúspěšně jsme za Malým stožcem hledali jeskyni "Komoru", neboť se v těch místech údajně skrývá keška.

Promočení na kost jsme teda vyrazili přímím směrem domů.

Ale nebyli by jsme to my, kdyby jsme se apoň nepokusili najít na Křížový hoře kešku. Neúspěšně.

A nebyli by jsme to my, kdyby jsme místo cestě po asfaltce, nevylezli nad Jiřetín, nad biograf. Krásný místo na kešku!

A nebyli by jsme to my, kbyby jsme si cestu neprotáhli až na studánku a nepoksili se najít Švédskou mohylu. Úspěšně! Taky krásný místo pro kešku!

Nakonec kvůli nedostatku zásob (snědli jsme všchny piškoty) jsme tedy zamířili domů. U starýho nádraží si dali sbohem a rozešli se sólo domů.

5. prosinec 2009

Dnešní akce byla perfektní! Za rovných 30,-Kč jsme získali možnost (většinou poprvé) zajezdit si v Balůovo autě a na Pigiho Simsonu. Ale nebyli by jsme správní skauti, kdyby jsme se k tomu ještě nanaučili dopravní značky a předpisy.

Sraz se měli na hřišti za nemocnicí. Nemít Balů tak šikovný ruce a malý auto tak jsme si vůbec nezajezdili. Museli jsme totiž objet závoru! :-)

Z názorů, že by jsme před plnoletostí neměli jezdit jsme si nic nedělali. Je to pro dobrou věc! Jak sám řekl Balů: "Až mě z vás na táboře jednou trefí šlak, tak mě budete muset odvízt!" A je pravda, že skaut má být všestraný a při záchraně lidského života se udělují výjimky i pro alkohol za volantem.

A navíc jsme (také jako správní skauti) vzali pytle a trochu tam poklidili, neboť nepořádek je tam snad soustřeďovaný a lidé, když už vlastními silami vyvezou hromadu odpadků až nahoru, by mohli sjet o dva kilometry níže a vyhodit vše na technické služby!

Auto i Simsona si dokonce vyzkoušeli řídit i Bobr a Tarzan (jak můžete vidět na fotkách vdfskaut.rajce.idnes.cz/5.12.09-_Autokurz/) a musíme uznat že jim to šlo lépe než nám!

(Tady můžete vidět dokonce video z akce www.youtube.com/watch)

29. listopad 2009

Dnešní neoficiální, narychlo-svolaná akce, neměla přílišnou účast (2 skauti, a jeden kamarád= Mot, Mlk, Honza "Červajz" Červinka). Řěšení toho to problému asi není, neboť se jedná o velice nebzpečnou v této době často omýlanou DRAČÍ chřipkou!!!

Přesto byla úspěšnost 100-200%!!!

V původním plánu bylo "ulovit" kešku na Pěnkaváku a pod ním (Starý zemský most). Avšak díky pevné vůli a vymakané fyzičce účastníků (nás) jsme se odhodlali zajít dál do Německa a ulovit kešku po Hutbergem.

Ale ani to nám nestačilo a proto jsme svojí další energii dali do "keše" u kostela bez věžě.

Jdi. ;-)

V jednu hodinu odpolední jsme vyrazili od domova důchodců "Pohádka" směrem na Pěnkavčí vrch ("Finkenhübel"). U poslední civilizace jsme měli na krajíčku. Pár z nás dokonce prověřilo preventivní hnědé bezpečnostní trenýrky (

), neboť plot, za nímž na nás štěkali dva zuřivý malamuti velikosti malého slona, má díru! Když každý v posledních chvílích recitoval "Andělíčku můj strážníčku..." naše modlitby byli vyslyšeny, psi utekli a zmizeli za horizontem. Otřesení jsme začli hledat první kešku (bez GPS-navigace), hledali jsme jen podle mapy, kterou má Mot v hlavě ;-). Hledání nám ztěžoval příšerný vítr, ale štěstí nám přálo a my jsme zpod kořenů vytáhli nevelkou krabici se zápisníkem a několika drobnostmi. Po zapsání a symbolickém vyměnění drobností (vložili jsme trsátko Dunlop a vzali si přívěšek z Benátské noci), jsme krabičku vrátili do původní polohy a stavu, a vyrazili jsme na další pátrání.

Vítr byl nesnesitelný, my to však brali jako přípravu na Himalájskou expedici a tak jsme nebojácně razili vpřed. Mot, který už den předtím zmapoval okolí a zajistil indície, podle údaje ze Starého zemského mostu a následného výpočtu díky vzorci z geocaching.com, vypočítal polohu další kešky (tedy multi-kešky -> viz Geocaching). Hledání nám několikrát přerušili "Mudlové" (lidé co "neloví") proto, aby jsme nevzbudili podezření jsme museli počkat. Keška byla umístěna opravdu kuriózně (to tu ale nesmíme popisovat z důvodu tajnosti polohy kešky). A o to víc nás překvapilo když jsme uvnitř objevili "Geocoin" (putující odznáček s úkolem konečného stanoviště). Tento geocoin konkrétně, by se měl díky postupnému přendávání z kešky do kešky dostat až na Měsíc!!! Tato keška začala svojí dráhu v Zurichu (Švýcarsko) a už urazila přes 2000km! (Poslední keška před Starým zemským mostem byla v Nizozemsku!) (Viz foto na rajce.idnes.cz)

I přes neznalost německého terénu jsme vyrazili na Hutberg u Großschönau. Krásný kopec s malebnou restaurací a úchvatnou vyhlídkou. Nalezení kešky nebyl problém (důkaz že to jde i bez hypermoderní technologie ;-)

Pak už jsme ale opravdu vyrazili domů. Cestou jsme si ještě všímali kontrastů mezi Českem a Německem :-)

Za českými hranicemi jsme se rozhodli (když už jsme byli tak pěkně rozjetí), že by stálo za to objevit ještě kešku u kostela bez věže. Toto místo je náročné na přítomnost "mudlů"(viz výše), ale i přes nedostatek indícií se přeci jen Mlk vyznamenal a objevil další, dnes čtvrtou a zároveň poslední kešku. Byla mikro, čili velikosti krabičky od filmu.

Poté jsme si dali sbohem, s příslibem brzkého "repete", a rozešli jsme se domů.

21. listopad 2009

Konečně zase pořádná výprava. Všichni jsme na ni byli celý týden natěšení.

Ráno jsme si dali sraz "už" v 8:10 na autobusáku, odkud nás autobus (mimochodem velmi kvalintní od Quickbusu) odvezl do Svoru. Tam jsme vyrazili na dlouhou cestu na vrchol jedné z našich sedmistovkek- Klíč. Výstup byl náročný, proto jsme si cestu krátili (nebo spíše ztěžovali) trdičními hrami.

Cesta se před námi linula a my mysleli že nedojdem ;-).

Ale když jsme konečně stanuli až na vrcholu samotného Klíče (759m.n.m.) a mraky se před námi rozestoupili, aby nám příroda mohla ukázat svůj výtvor v plné kráse, a když se z krásné ranní mlhy až k nebi tyčily naše dominantní hory (Luž, Jedlová, Hvozd, dokonce i Bezděz a Ještěd jsme viděli), byli jsme plni euforie.

Po snědení svačiny jsme se o tom konečně rozhodli: Deme lovit "Kešku".

Tento nápad k nám přinesli Mať a Klapka a zdá se, že by to mohla být zábava na několik schůzek. Jde o GeoCaching, více v menu.

Když jsme tedy zjistili souřadnice, vydali jsme se lovit. Nejprve nám Pigiho "GPS-ka" ukazovala cestu téměř až na úpatí hory.

Sešli jsme tedy o několik hustých vrstvnic níže.

Nápověda pro nás byla: Hledejte u rozdvojeného dubu pod kamenem.

Když jsme však dorazili do bukového lesa, v domění že se zapisovatel spletl v určování stromu, do bukového lesa kde se to kameny a rozdvojenými stromy jen hemžilo, už jsme tušili že je něco špatně. A taky že jo. Chyba byla ve výpočtu souřadnice (nebudeme jsmenovat :-).

Po novém zadání souřadnice, jsme zjistili, že to po čem jsme toužili je o několik metrů výše. Nevzdali jsme to!

Hnáni GPS jsme stoupali výš a výš. Po chvíli šlo už do tuhého. GPS nám snad naschvál posunovala náš cíl dál a dál.

No abych to neprodlužoval, "Keška" byla téměř až u vrcholu! Ale přesto jsme se nevzdali a nakonec tam všichni vystoupali.

Naše první ulovená "Keška". Zapsali jsme se a jako neší značku jsme vložili do krabičky naší klubovou placku, které se obětavě vzdal Pigi (pokud budeme pokračovat, budeme muset udělat nové).

Na konci si ještě pár nadšenců (Mot a Pigi) dali závod na vrchol kopce. Doběhli současně (už podruhé :-D).

Proto celou naší výpravu hodnotíme jako velmi přínosnou:

Našli jsme nový koníček.

Našli jsme první "Kešku",

no a uznejte, kdo může říct že zdolal jeden kopec dvakrát během jednoho dne! :-)

27.-28. říjen 2009

Jedna z prvních akcí školního roku 2009/10 měla abnormální účast! Po několika neúspěšních schůzkách jsme se sešli úplně všichni. (Teda kromě Harryho)

Akci připravil Balů a byla náramě zajímavá. Hlavní náplní byl samostatný (po dvojcích) NOČNÍ výstup na špičák. Nebylo to jen tak. Nebyl by to Balů, kdyby jsme každý neměli tři životy a zároveň se lovili a pacifikovali.

Výstup na Špičák se naštěstí obešel bez úrazu a zábava a napětí byla náramná...

Nakonec jsme ještě udělali oheň (což v nových klubovnách není jen tak! Kvůli "strýčkům" policistům) a zalehli. Ráno jsme každý vetšinou spěchal a proto jsme v rychlosti sbalili, uklidili a vyrazili nach Hause.

Fotky tu někde budou ;-)

8.-10. května 2009

se uskutečnilo okresní kolo Svojsíkova závodu,který se konal ve Šluknově.

MOTEM toť vše.

Z deníku:

V pátek jsme toho neměli moc na práci, jen jsme měli odevzdat zápisový lístek se všemi našimi členy. A až v sobotu začal samotný závod. Ze začátku jsme měli opravu výborné časy a u lanové lávky jsme dokonce vytvořili rekord! Ale pak už 1.oddílu štěstí nepřálo. Na třetím stanovišti byly rébusy a na těch sme se začli blnout. Zprávy, které se měli psát každé dvě hodiny jsme psali na špatné číslo, cestou z tábořiště jsme si vybrali snad tu nejblátivější cestu v okolí, ale ta největší chyba byla naprosto zbytečná zato rozhodující- a to když jsme na křižovatce odbočily nevidomky do prava, zatímco ta správná cesta byla vlevo... Takto v omylu jsme šli necelé čtyři kilometry a až po tom si náš vůdce všiml, že jdeme špatně. Z důvodu velikýho časový skluzu jsme poslední dvě stanoviště vzdali. A už se nic nedalo dělat. Do tábora jsme došli v pochmurných myšlenkách. Naše zjištění, že aspoň v táboře sme první rozdrtila Jiřka. Poslala nás do Šluknova koupit suroviny, které sme potřebovali na vaření večeře. Bohužel se to počítalo do celkového času.

Naše večeře byla však triumfem 1. oddílu! Z tradičního stereotypu ostatních družin, ve stylu guláše či špaget, jsme se vymanili výbornými palačinkami. I zde však cesta ke slávě byla težká. Vařilo se těžko, ale po několika stádiích těsta (škubánky, langoše, placky) sme konečně mohli rozhodčím podat výborné smažené palačinky s banánem, ananasem, šlehačkou a čokoládou. Sama Jiřka měla co dělat, aby ze zásady odmítla.

Ráno jsme vyrazili s bágly do Šluknova, kde jsme udělali pár posledních úkolú a čekali na vyhlášení. My jakožto 1.oddíl jsme po několika katastrofách nečekali jiné než poslední místo, ale přeci jen se našli takové družiny (kupodivu), které toho zkazily ještě mnohem více. Vyhlásilo se poslední místo a my pořád nikde, potom 5. a stále nic! Až přes všechen náš údiv zazněl název EXTRÉMNÍ POROST, na který jsme všichny celý víkend slyšeli. Nebylo to sice to čeho jsme chtěli na začátku víkendu dosáhnout,ale po těch chybách jsme byly všichni rádi i za to 4. místo.

Celý náš neúspěch jsme zdůvodnili nedostatkem tréninku skautských dovedností. Však v fyzicky náročných úkolech, jako např. lanová lávka, jsme zůstali nedostižní!

Úplně nakonec tedy blahopřejeme 4. oddílu a musíme uznat že nám to natřel a byl na 2. místě (stejně měli protekci ;-).

Již tento víkend (24.; 25.; 26.)